Historie obce Zábrdí
Obec Zábrdí (německy Sabert) se nachází asi dva a půl kilometru jižně od Osečné,
v členité krajině tvořené převážně mělkou kotlinou a úpatím
Zábrdského kopce (498 m). Podobu sídelního místa ovlivnila na západním
okraji pramenící vodoteč Zábrdka, která částečně zasahuje do
intravilánu obce. Východní stranu okolí obce ohraničuje geomorfologický
útvar národní přírodní památky Čertova zeď. Počátek založení této
typické podještědské obce s nepravidelnou záhumenicovou údolní
strukturou není znám. V roce 1547 patřilo Zábrdí spolu s Vlachovým
k vartemberskému panství. V roce 1556 přechází do vlastnictví Jana
z Oppersdorfu a tvoří součást panství Český Dub, jak je úředně
zaznamenáno v zemských deskách. V urbáři českodubského panství z roku
1567 se v obci zmiňuje krčma. Později zde byl provozován mlýn, který
zanikl v roce 1886. V roce 1591 získal Zábrdí na krátkou dobu do
držení Zikmund Smiřický ze Smiřic (*1558 – †27.5.1608). Následkem
pobělohorských událostí ji připojil ke svému obrovskému majetku Albrecht
z Valdštejna (*24.9.1583 – †25.2.1634). V první polovině 17. století
připadlo Zábrdí při majetkových přesunech dvoru Rovni společně
s Vlachovým a Budíkovem, které získal jako léno Pietro Ferrara. V roce
1673 přešlo Zábrdí nakrátko k mimoňskému panství s dvorem Druzcovem.
O dva roky později se opět stala součástí panství Český Dub a
Frýdštejn, které v té době spravoval augustiniánský klášter sv. Jakuba
ve Vídni. Z berní ruly z roku 1654 vyplývá, že po válečném dění
zůstalo v Zábrdí dohromady sedm usedlostí, z nichž tři představovaly
selské grunty a jedna byla zpustlá. Zábrdí a Vlachové tvořily samostatnou
rychtu. V roce 1785 měla obec zemědělského charakteru 27 domů. V roce
1842 počet domů vzrostl na 40. Součástí českodubského panství zůstalo
Zábrdí do konce patrimoniální správy, v roce 1869 bylo přiřazeno
k okresu mimoňskému. V roce 1878 zde byla vystavěna budova školy. Dle
sčítání v roce 1880 mělo Zábrdí společně s Vlachovým celkem
51 domů. V roce 1906 byl založen spolek dobrovolných hasičů Zábrdí - Vlachové.
Za druhé světové války podléhala říšské německé správě.
Od roku 1961 až dodnes tvoří část obce Osečné.
LEGENDA MAPY:
- Obr. č. 1 – dům č. p. 4 pana Václava Pavlů přezdívaného
„Venýnek“
- Obr. č. 2 – dolní část obce se sodovkárnou pana Josefa Walnocha
(žlutý dům)
- Obr. č. 3 – dřevěná kaple se zvoničkou
- Obr. č. 4 – pohled na obec od domu č. p. 15
- Obr. č. 5 – hostinec č. p. 14 pana Josefa Schrittera
- Obr. č. 6 – původní budova školy
- Obr. č. 7 – dům rodiny pana Gröschela (dům v současné době již
neexistuje), v pozadí dům č. p. 4 pana Václava Pavlů
- Obr. č. 8 – dům č. p. 46 pana Josefa Bulíře
- Obr. č. 9 – dům č. p. 21 rodiny pana Emila Marka
- Obr. č. 10 – dům č. p. 48 paní Marie Walnochové (dům v současné
době již neexistuje)
Zdroj:
- ŠTERNOVÁ PETRA: Soupis nemovitých kulturních památek v Libereckém kraji, 2014, 239 s., ISBN 978-80-87810-01-9
- NOVÝ ANTONÍN: Autor kreslené mapy