Historie české školy v Osečné
Ke zřizování českých škol v našem pohraničí došlo teprve
po první světové válce v roce 1918 zásluhou Ústřední matice
školské a Národní jednoty severočeské. Česká škola v Osečné
se dočkala svého znovuvzkříšení až roku 1925.
Němci nechtěli nikde uvolnit vhodné místnosti a proto byla česká
škola nejdříve umístěna ve staré a nezdravé místnosti staré
německé školy na náměstí (č. p. 137). Od roku 1927
až do roku 1938 se nalézala česká škola (učebny a kabinet) v obecním
domě č. p. 87 na náměstí v Osečné. Její umístění
bylo opět velmi nevhodné, učebna byla malá, tmavá a nedala se
dobře větrat.
Když Němci vystavěli v roce 1933 v Osečné pěknou jednopatrovou
budovu pro obecnou a měšťanskou školu, usiloval tehdejší správce
české školy, řídicí učitel Josef Frič, o uvolnění jedné
přebytečné třídy pro českou školu, ale narazil na tvrdošíjný
odpor jak německého obyvatelstva, tak německého učitelstva,
a to i tzv. loajálního.
Když pak v roce 1938 došlo k Mnichovské tragédii a
zdejší kraj byl začleněn do tzv. „Sudetenland“,
části německé říše, přestala existovat i česká škola v Osečné.
Prvním správcem české školy v Osečné byl ve školním roce
1925/26 řídící učitel František Hátle. Učil zde jeden rok. Po
něm vyučoval a zdejší školu řídil řídící učitel František Banzet,
opět jeden rok. Ve školních letech 1927/28 - 1931/32 působil
na zdejší české škole řídící učitel Václav Rouč a po něm řídící
učitel Josef Frič, nynější zakladatel školní kroniky. Tento
vyučoval v Osečné od roku 1932 do roku 1937. Posledním
správcem české školy v Osečné byl řídící učitel František
Drapák.
Rozvoj českého školství ve zdejším kraji za první republiky v letech
1925 - 1938 byl ovšem závislý hlavně na počtu českých rodin
v kraji. O tom nám podává obraz výsledek sčítání lidu
z roku 1930 v obcích, spadajících do obvodu obecné
české školy v Osečné.
| Část obce |
Češi |
Němci |
jiní |
cizinci |
celkem |
| Osečná |
48 |
561 |
4 |
3 |
616 |
| Lázně Kundratice |
17 |
595 |
0 |
5 |
617 |
| Janův Důl |
74 |
209 |
0 |
1 |
284 |
| Chrastná |
5 |
117 |
0 |
0 |
122 |
| Břevniště |
7 |
259 |
0 |
1 |
267 |
| Kotel |
9 |
202 |
0 |
0 |
211 |
| Druzcov |
5 |
327 |
0 |
1 |
333 |
| Zábrdí |
59 |
215 |
0 |
5 |
276 |
Česká menšina zde tvořila mizivé procento obyvatelstva, pouze
v Janově Dole, v Zábrdí a v Osečné tvořila větší
celek. V Osečné byli oporou českého živlu státní úředníci
(četnická stanice, pošta a škola), v okolních obcích tvořili
kádr českého živlu rolníci - starousedlíci. Dát dítě za první
republiky do české školy bylo opravdovým hrdinstvím. Škola i
tehdejší hraničářský spolek Národní jednota severočeská
,
jejímž předsedou byl nejdříve pan Josef Tvrzník z Janova
Dolu a později pan Josef Laurýn z Janova Dolu, musely proto
všemožně podporovat děti i rodiče. Za řídícího učitele
Josefa Friče se podařilo získat školní České menšině čtyři ochranitelky
(úřednictvo a zaměstnance peněžního ústavu Merkur v Praze,
místní odbory LIS v Mohelnici nad Jizerou, v Drahoticích
a Sovenicích), jež pak posílaly dětem šatstvo, obuv, peníze
na školní potřeby, českým rodinám opět mouku, brambory a šatstvo.
Leč ani Ústřední výbor NJS v Praze nezapomínal. Z peněz,
darovaných škole, bylo usnadněno též zakoupení loutkového divadla
pro školu, které stalo se pak velkou posilou v boji za
získání dětí do České školy.
Práce se dařila a českých zněmčených dětí do školy stále přibývalo.
Teprve německá okupace v roce 1938 tento veliký vývoj zarazila
a zdejší český živel vydala v šanc německé agresi.
Posledním řídícím učitelem za první republiky na zdejší jednotřídní
obecné škole byl František Drapák, který v září 1938 spolu
s ostatními místními českými státními zaměstnanci (pošta
a četnictvo) opustili Osečnou před příchodem německého vojska
a přestěhovali se do vnitrozemí Čech. Česká škola v Osečné
přestala existovat. Po dobu německé okupace sloužily místnosti
české školy k úřadování obecnímu úřadu.
Během okupace se vyučovalo pouze na místní německé měšťanské,
obecní a mateřské škole. Když se pak v dubnu 1945 blížila ze
všech stran na Německo příšera porážky, přestalo se na škole
učit a škola se částečně přeměnila v pomocnou ubikaci pro
vojsko.
ZŠ v Osečné po roce 1945
Již 5. května 1945 se navrátil do Osečné bývalý řídící učitel
Josef Frič, který ihned zahájil přípravné práce k otevření
české školy. Byl proveden zápis do školy obecné. Dne 11. června
1945 pak bylo zahájeno vyučování v nově otevřené české
obecné škole, umístěné v budově bývalé německé školy. Školu
navštěvovalo z počátku 10 českých dětí. Vyučování
bylo velmi nesnadné, neboť nebylo školních knih a žactvo většinou
špatně ovládalo český jazyk. Dozor nad školou prováděl místní
národní výbor v Osečné prostřednictvím školského referenta,
řídícího učitele Josefa Friče. Školní rok 1944/45 byl zakončen
28. června 1945.
Školní rok 1945/46
Školní rok 1945/46 započal dne 3. září 1945 a sice za velmi
změněných poměrů v organizaci zdejšího školství. Během
prázdnin zahájil řídící učitel J. Frič všemožné kroky k tomu,
aby v Osečné byla otevřena měšťanská a mateřská škola.
Díky pochopení okresního školního výboru v České Lípě se
podařilo během července docílit souhlasu k provedení zápisu
do měšťanské školy v Osečné. Zápis byl proveden 2., 3.
a 4. srpna 1945. Na základě tohoto zápisu pak došlo k otevření
měšťanské školy od 1. září 1948 a sice k otevření
všech čtyř tříd měšťanské školy. Správou školy byl pověřen ředitel
měšťanské školy v Osečné Karel Janoušek.
Obecná škola byla spojena pod jednu správu se školou měšťanskou
- byla dvojtřídní. Rovněž tak nově otevřená mateřská škola byla
pod správou se školou měšťanskou. Měšťanská škola byla umístěna
v 1. poschodí školní budovy, obecná škola v přízemí
a mateřská v domě bývalé německé mateřské školy v Lázních
Kundraticích.